Články

zpět na články novějšístarší

CanSat – první místo v národním semifinále

úterý 29. 1. 2019

Postupujeme na národní finále soutěže CanSat

CanSat je malou napodobeninou skutečné družice, která má rozměry plechovky od limonády. Do této velikosti se musejí vejít všechny základní systémy od baterie, přes vysílací zařízení až po samotné senzory. Cílem CanSatů je, stejně tak jako u jejich velkých vzorů, získat určitá data pro další analyzování. Data se získávají po vystřelení raketou nebo vypuštěním z jiného nosiče (např. letadla, dronu či balonu) do přibližně kilometrové výšky a při následném řízeném sestupu s pomocí padáku a bezpečném přistání. Cílem je získaná data analyzovat, případně zasadit do širšího kontextu celé mise a prezentovat odborné porotě.

Soutěž má v každé členské zemi ESA své národní kolo, jehož vítěz postupuje do evropského finále.

Dne 29. 1. 2019 se náš tým zúčastnil semifinále soutěže CanSat v Praze. Celá výprava započala na vlakovém nádraží v Pardubicích. Sraz byl pod informační tabulí. Během jízdy ve vlaku jsme ještě dodělali drobnosti ohledně prezentace a zopakovali jsme si, jak podáme informace porotě. Když bylo vše ve finální podobě, přešli jsme na jiné myšlenky a udržovali pohodovou náladu. Ihned po příjezdu do Prahy jsme se metrem přemístili na místo konání (kancelář ESERO, Úvoz 161/22, 118 00 Praha 1). Cesta byla náročná a nám ještě zbyl čas. Neváhali jsme a zašli jsme do menší kavárny na čaj a malé občerstvení. Vše nám akorát vyšlo. Hned po krátkém odpočinku jsme se přemístili na místo konání. Zde nám otevřel jeden z organizátorů a mile nás přivítal. Už zde byly ostatní týmy, tedy naši soupeři, což v nás vyvolalo menší trému.

Všechny týmy vypadaly připraveně a silně. Nicméně jsme zůstali i navzdory těmto okolnostem v klidu. Nastoupili jsme do testovací místnosti, kde jsme měli předvést, že CanSat komunikuje s naší základnou. Abychom tento test mohli uskutečnit, musel se někdo z nás vydat ven na vzdálenost 450 metrů. Ochotně se nabídl Petr Plíva a Marek Dittrich. Nadešel onen okamžik. Vše fungovalo tak jak mělo. Organizátor nám dal spoustu užitečných rad, kdybychom náhodou postoupili do finále. Například více odizolovat anténu pro lepší komunikaci s CanSatem.

Po úspěšném testu jsme mohli přistoupit k prezentaci. Prezentace celého projektu měla hlavní váhu v postupu do finále. K prezentaci přispěli všichni členové týmu. Ale to nejdůležitější, prezentování, si vzali na starost Václav Pavlíček a Daniel Dworschak. Vešli jsme do prezentační místnosti. Stres byl samozřejmě přítomen. Pozdravili jsme porotu a Dan začal předávat informace porotě. V půlce se Dan vystřídal s Václavem. Porota během prezentace neměla žádné připomínky. Prezentaci zakončil Václav tradičními slovy “Jestli máte nějaké otázky, rádi Vám je zodpovíme.” V tento moment se porota začala jevit velmi aktivně. Zajímala se o spoustu věcí. Každý z nás, včetně našeho pana učitele Vladimíra Kašpara, dokázal odpovědět na dotaz porotce.

Konečný verdikt poroty nás potěšil. Hodnotili kladně prezentaci i naši schopnost odpovídat. Také se jim velmi líbil náš plán a rozdělení funkcí v týmu. Třešničkou na dortu byl report, který jsme odeslali ještě pár dní předtím. Porota potěšila svými slovy nás a my zase ji naší odvedenou prací. Teď už zbývalo jen to poslední. Výsledky. Byli jsme opravdu napjatí. Výsledky měly být oznámeny ještě týž den v 17 hodin. 

Vrátili jsme se zpátky na pardubické nádraží a v ten moment byly vyvěšeny výsledky! Polil nás pocit nadšení a štěstí. Postupujeme na národní finále soutěže CanSat a zabrali jsme první místo!

Velký dík panu Ing. Vladimíru Kašparovi, všem sponzorům i našemu tým Charles 4!

Petr Plíva, Marek Dittrich, Daniel Dworschak, Václav Pavlíček, Lukáš Valta

15. 2. 2019   RNDr. Jana Reslová