Články – Soutěže
Cyklistický kurz Benecko 2023
20. 6. – 23. 6. 2023
Letošní červen pro moji třídu 3. ME skýtal jisté otazníky. Nikdo nevěřil tomu, že kopce, o kterých básnil pan učitel Kubelka a někdy i pan učitel Hrnčíř, můžou být takovou zátěží pro mladé studenty, jako jsme my.
Cyklistický kurz oficiálně začal v úterý 20. 6. na nádraží, kde jsme se všemi věcmi nastoupili do vlaku a jeli směr Stará Paka. Po příjezdu byl někdo unaven z tepla, to nejhorší se ale stále tyčilo před námi. Vystoupat na Benecko na kole bylo obtížné, přesto se všichni nahoru vydrápali s třicetiminutovým zpožděním na našeho vášnivého cyklistu a tahouna pelotonu.
Možná byste někdo očekával, že večer jsme nechtěli spát a povídali si dlouho do noci, jak to na školních akcích již bývá zvykem, po náročném výšlapu ale všichni chtěli zalehnout a odpočinout si, a proto panoval na chatě noční klid velmi brzy.
Ve středu nás čekal nejdelší, ale také nejkrásnější výlet po Krkonoších. Ti nejlepší se podívali na Pláně a ti největší držáci se doslova vyšplhali na Zlaté návrší k pomníku Hanče a Vrbaty. Zde jsme nalezli hromadu sněhu a bylo zde 8 °C, což je na letní slunečný den opravdu málo. Tato trasa pro představu měla 64 km a 1800 m převýšení. Čtvrtek byl odpočinkový den před velkým pátečním zápřahem.
V pátek do 9:00 probíhalo balení a uklízení. Cesta domů vedla z kopce. To bylo důležité, protože jsme měli alespoň úsměv na tváři. První zastávka byla až ve Dvoře Králové na doplnění zásob a rychlé vydechnutí. Podle původního plánu zde mělo být možno nastoupit do vlaku a docestovat do Pardubic, tento vlak jsme ovšem nestihli, tudíž i ti, kteří měli sil jen málo, museli pokračovat do Jaroměře. Domů to byla odtud už jen dřina po rovince. U Hradce Králové se začal zvedat vítr, naštěstí jsme tomu ujeli a do Pardubic dorazili nepromoklí.
Cesta domů byla dlouhá 120 km a jeli jsme ji téměř celý den. Závěrem bych rád řekl, že kdo nezažil cyklistický výlet s učitelskou dvojicí Kubelka a Hrnčíř, neví, co to znamená jet do kopce.
Matěj Šisler 3.ME
